Mé studium na střední škole: zubní technik
V tomto článku bych se vám chtěla rozepsat o mém studiu na střední škole. Jak jste již z názvu článku pochopili, studovala jsem 4 roky na střední zdravotnické škole, obor asistent zubního technika. Článek píši z toho důvodu, že si spousta lidí nedokáže představit co tento obor obnáší a spousta nastupujících středoškoláků ani neví do čeho jdou a mně osobně by něco takového při rozhodování určitě pomohlo. Po základní škole jsem chtěla na gympl, ale okolí mě od toho odrazovalo, že po jeho dokončení ze mě nic nebude a že je tam spousta matiky a fyziky na což jsem já antitalent. Vybrala jsem si teda tento obor na základě toho, že jsem toužila být zubařkou a viděla jsem v tom tu nejlepší přípravu. V tom jsem se ale mýlila.
Mnozí lidé ani neví že nějaký zubní technik existuje a představují si, že všechny ty zubní korunky a náhrady zhotovuje sám zubař, ale vůbec tomu tak doopravdy není. Zubař v ordinaci provede pouze otisky a ty následně pošle do laboratoře, kde ji zhotovuje zubní technik. Další mýtus je ten, že zubní technik = mnoho peněz. Pokud jste v tomto oboru vážně dobří a pracujete v nějaké soukromé laboratoři vyrábějící keramiku a implantáty, pak je to možné. Ale téměř většina zubních techniků má průměrný plat okolo 20 000. Ač dle mého pohledu nespravedlivě, protože zubař, který provede pouze otisky má několikanásobně vyšší plat, než zubní technik, který celou náhradu zhotoví. Když už jsme u těch nevýhod, dále bych zmínila to, že zubní technici nejsou placeni na hodiny v práci, ale za zhotovené práce, což může být poněkud stresující. Pokud máte málo pacientů, vyděláte si málo peněz. Dnes, kdy už mám za sebou několik praxí vím, že technici v laboratoři zůstávají mnohdy až do večerních hodin, aby toho co nejvíce stihli.
Zpět ale k mému studiu.
Co se týče prváku, jsou zde ve většině ještě takové ty druhotné předměty jako dějepis, výchova ke zdraví, fyzika, chemie, biologie,.. V odborných jsou pak úplně takové ty základy, kde se učíte vlastnosti zubů, kreslíte je a modelujete. Záleží to na konkrétní škole, avšak by to mělo být velice podobné. My v prváku zhotovovali i první korunku.
Co se týče prváku, jsou zde ve většině ještě takové ty druhotné předměty jako dějepis, výchova ke zdraví, fyzika, chemie, biologie,.. V odborných jsou pak úplně takové ty základy, kde se učíte vlastnosti zubů, kreslíte je a modelujete. Záleží to na konkrétní škole, avšak by to mělo být velice podobné. My v prváku zhotovovali i první korunku.
Od druháku začínají praxe ve školních laboratořích, které jsme měli jednou týdně. Postupně nám začaly ubývat všeobecně zaměřené předměty a přibývaly ty odborné jako protetická technologie, kde jsme se učily materiály jako kovy, pryskyřice, kompozita a jiné nezáživnosti a potom stomatologická protetika, kde jsme se učili o různých typech náhrad, zubních anomáliích, žvýkacích svalech aj.
Ve třetím ročníku jsme měli praktické hodiny dva dny v týdnu, což bylo fajn, kvůli tomu, že jsme se tolik neučili. Měsíc jsme pak strávili i na praxi v “opravdové” laboratoři v místě bydliště, kde jsme si ji sami domluvili.
 |
| Modelace z prvního ročníku |
Pokud bych sama měla zhodnotit studium tohoto oboru, má velice negativních ale i pozitivních vlastností. Co se týče negativních, pokud chcete na zubaře, nechoďte sem. Předměty, ze kterých se dělají přijímačky na lékařskou jsou zde minimálně a ještě k tomu okrajově (biologie, fyzika, chemie). Co jsem tak slyšela i od našich vyučujících, tak se zatím nikdo z naší školy ze zubního technika nedostal na zubní lékařství. U nás na škole jsem měla trochu problém s učiteli na praxe, kteří byli poněkud demotivující a to mi na studiu vadilo asi nejvíce a měla jsem z toho občas až psychické problémy. Ale to záleží člověk od člověka a škola od školy. V průběhu čtyř let jsem dospěla k názoru, že to byla dobrá zkušenost, ale živit bych se tím opravdu nechtěla. Netoužím po tom, abych celý život proseděla v laboratoři. Samotná práce musí být velice přesná, pokud nebude přesně sedět, musíte s výrobou začít od začátku. Také při studiu počítejte s prácemi na doma ve svém volném čase. Ať už v prváku kreslení zubů, což mě docela i bavilo až po modelování úseků zubů z vosku, které jsme dostávali hned několikrát do roka. Práce je fajn na odreagování od lidí, ale mnohdy jsem si přišla spíš jako nějaký kovoobráběč, než na zdrávce. Ze zdravotního hlediska to také není ta nejšťastnější práce. Dýcháte výpary toxických karcinogenních monomerů, částečky plastů a kovů. Naopak mezi klady bych zařadila to, že po dokončení nemusíte na VŠ a můžete začít pracovat buď jako zubní technik, nebo sestra u zubaře. Lze pokračovat ve studiu na VOŠ v oboru diplomovaný zubní technik (kde získáte titul DiS., studium je úplně stejné, akorát děláte o trochu složitější práce a máte více praxí), nebo na VOŠ/VŠ v oboru dentální hygienistka. V obou těchto pokračujících oborech máte oproti studentům například z gymplu, nebo jiných oborů mnohonásobně napřed. Zdrávka má i výhodu v tom, že (alespoň my) jsme měli minimum matematiky a ve čtvrťáku už vůbec (což může být negativním faktorem pro ty co z ní chtějí maturovat). Biologie, chemie a fyzika byla pouze do druháku. Jako poslední bych uvedla to, že pokud tento obor chcete studovat, pečlivě si přečtěte, kde zrovna ho otvírají. V Plzni tomu je vždy jednou za tři roky z důvodu kapacit laboratoře. Všem kteří si tento obor zvolili držím palce a přeji pevné nervy. Doufám, že i ostatním přinesl něco nového a příště se budu těšit u článku opět s výživovou tématikou. V případě jakýkoliv dotazů pište, ráda zodpovím.
 |
| Maturitní práce |
0 komentářů