instagram facebook

jez chytře

nauč se jíst správně

  • Hlavní stránka
  • Potraviny
  • Výživa
  • Recepty
    • Dezerty
    • Polévky
    • Hlavní jídla
  • O mně
  • Nutriční poradenství
    • Ceník

Anketa na sociálních sítích ohledně toho, jaký kdo používá olej ke smažení mě podnítila k sepsání článku právě na toto téma z důvodu velké nevědomosti. Nejprve tedy něco k obecným faktům. Rostlinné tuky není dobré vyřazovat ze svého jídelníčku z toho důvodu, že narozdíl od živočišných tuků neobsahují cholesterol a pozitivně ovlivňují HDL a LDL cholesterol, dále jsou zdroji vitamínů rozpustných v tucích. Mějme tedy na paměti, že by náš jídelníček měl obsahovat větší poměr rostlinných tuků, nežli živočišných. Rozhodující vliv na zdraví má složení mastných kyselin, které si probereme u jednotlivých olejů.

Olivový olej - můžeme jej rozdělit na panenský olivový olej (za studena lisovaný, extra panenský) a rafinovaný olivový olej. Panenský olivový olej se využívá zejména ve studené kuchyni, je nutričně významně hodnotnější díky obsahu antioxidantů, rostlinných sterolů a v tucích rozpustných vitamínům. Jeho kouřový bod se pohybuje kolem 150-165 °C, tudíž není vhodný ke smažení, pouze do studené kuchyně (do salátů, domácího hummusu,..). Levnější rafinovný olej má kouřový bod o něco vyšší - až 200 °C, což znamená že jej možné použít pro smažení a grilování dokud nedojde k přepalování. Olivový olej tvoří zj. kyselina olejová - nenasycená mastná kyselina, která pozitivně ovlivňuje hladinu cholesterolu v krvi. 

Panenské oleje bývají u nás dost často falšovány a vydávány za extra panenské, je tedy dobré kupovat je u ověřených dodavatelů.

Kokosový olej  - tento olej před pár lety zažíval obrovský boom a říkalo se, že je dobrý snad úplně na všechno. Do kosmetiky možná ano, avšak z potravinářského hlediska je to trochu složitější. Tento olej obsahuje 88-94% nasycených (špatných) mastných kyselin, což má za následek negativní ovlivnění hladiny cholesterolu, tudíž by jej měli úplně vynechat lidé s obezitou a vysokým cholesterolem. Tepelně je však stabilní, což umožňuje jej využívat jak ve studené, tak teplé kuchyni. Ze zdravotního hlediska však doporučuji se tomuto oleji raději vyhnout. 

Sójový olej - v porovnání s ostatními oleji vyniká vyšším obsahem bílkovin. Vysoký obsah polyenových mastných kyselin předurčuje tento olej využívat spíše do studené kuchyně. V teplé kuchyni jej lze využít pro dušení, při kterém nedochází k přepalování. Pro smažení, či fritování je však nevhodný - polyenové mastné kyseliny snadno oxidují a při vyšších teplotách nejsou stabilní.

Řepkový olej - tento olej používám nejčastěji já. Má nízký obsah nenasycených mastných kyselin a vyšší obsah pozitivních n-3 kyselin. Vzhledem ke složení mastných kyselin se jedná o nejvhodnější olej pro výživu člověka. Rafinovaný řepkový olej je tepelně stabilní, což umožňuje jej využívat i pro opakované smažení, či fritování. Existují i speciální odrůdy řepky HORO, které mají zvýšený obsah kyseliny olejové a kouřový bod se pohybuje až kolem 225 °C, je tedy ještě více stabilní.

Rýžový olej - patří mezi kvalitní oleje a má vysoký obsah antioxidantů. Snižuje hladinu cholesterolu, je antikancerogenní a podporuje imunitní systém. Má neutrální chuť a je lehce stravitelný. Stejně jako řepkový olej má vysokou teplotu přepalování a má i nízkou nasákavost. Pro smažení opět využíváme rafinovaného a panenskou variantu využíváme ve studené kuchyni. 

Slunečnicový olej - u nás patří k nejvyužívanějším. Stejně jako sójový olej má vysoký obsah polyenových mastných kyselin, což neumožňuje jeho využití při vysokých teplotách. Výjimkou je odrůda slunečnice HOSO s vysokým obsahem kyseliny olejové, kterou lze využít pro výrobu oleje na smažení a fritování. Kouřový bod HOSO se pohybuje okolo 230 °C, zatímco u klasického rafinovaného oleje max. 150 °C.

Já doufám, že Vám tento článek alespoň trochu osvětlil využití jednotlivých olejů ke smažení. Druhů olejů je ještě mnohem více, pokud bude tento článek čtivý, mohu se rozepsat i o ostatních druzích.






Share
Tweet
Pin
Share
No komentářů
Vejce jsou u nás velice oblíbenou surovinou. Využíváme je na mnoho způsobů, ke snídaním, obědům i večeřím do sladkých i slaných pokrmů. Po internetu kolují protichůdné názory, jedny tvrdí, že konzumaci vajec bychom se měli vyhýbat kvůli vysokému obsahu cholesterolu, další jiné zase tvrdí opak. Jak tomu je doopravdy?
  • 1 průměrné (55g) vejce obsahuje cca 200mg cholesterolu, přičemž doporučená denní dávka cholesterolu se pohybuje okolo 300mg (1,5 vejce)
Co to ten cholesterol ale vlastně je? Často jej považujeme za něco negativního, i přes to že jej k životu potřebujeme. Jedná se o látku pomáhající lidskému tělu trávit tuky a krom toho je ho třeba k tvorbě vitamínu D a některých hormonů. 
Cholesterol přijímáme jednak z potravy a druhak se nám sám tvoří v játrech. V těle je udržována jakási rovnováha, když ze stravy přijmeme méně cholesterolu, tělo si ho samo vytvoří více, pokud ho naopak budeme mít ze stravy více, v těle se jej vytvoří méně.

Existuje hned několik klinických studií na zdravých lidech, ze kterých vyplývá následující: 
  • Konzumace vajec dopomáhá k nárůstu prospěšných karotenoidových antioxidantů
  • Jsou zdrojem omega 3 mastných kyselin, které snižují hladiny triglyceridů (triglyceridy jsou jedním z faktorů ke vzniku kardiovaskulárních chorob)
  • Podporují nárůst hladiny pozitivního HDL cholesterolu 
  • U většiny jedinců hladina špatného LDL cholesterolu nevzrostla, pouze u pár z nich došlo k mírnému nárůstu 
  • Konzumace 3 vajec denně je pro zdravé lidi prospěšná a bez rizika, k průzkumu jak je to s vyšším počtem vajec denně nejsou zatím žádné studie

I s negativním dopadem ve spojitosti s konzumací vajec se můžeme setkat. Bylo prokázáno, že u diabetiků může konzumace vajec zvýšit riziko kardiovaskulárních onemocnění.

Nejste-li diabetik, vřele konzumaci vajec doporučuji. Mimo již zmíněné klady, obsahují cholin důležitý pro mozek, dále zvyšují pocit sytosti, jsou velice vhodné při redukčních dietách a při snaze nabrat svalovou hmotu.




Share
Tweet
Pin
Share
No komentářů
Dnes jsem si pro Vás připravila článek o energetických nápojích, které jsou velice oblíbené zj. u mládeže. Před nedávnem jsem se dočetla o případu chlapce, kterému po sportovním zápase selhalo srdce a údajným viníkem mohly být energy drinky. Je něco takového doopravdy možné? 

Ze 46 studií zahrnujících mládež ve věku 11-18 let bylo zjištěno, že spotřeba je ovlivňována především pohlavím (ve kterém vedou značně chlapci) a aktivitou (největší konzumace byla pozorována u nejvíce a naopak i nejméně sedavých jedinců). Byla zjištěna souvislost s bolestmi hlavy, žaludku, hyperaktivitou a nespavostí. Jako klíčové faktory k užívání byly zjištěny chuť a vidina dodání energie, zatímco hlavním vlivem byl branding a marketing. Mezi tázanými mladistvými byla velice chabá informovanost o možných negativních dopadech. 
Odkaz na studii: ZDE

Kanadská kardiovaskulární společnost zveřejnila v září roku 2019 případ 26 leté ženy trpící těžkou dilatační kardiomyopatií, závislou na podáváním inotropik, ke kterému ji dovedlo chronické požívání energetických drinků. Toto byla první zpráva o zneužívání energetických drinků vedoucí k závažnému srdečnímu selhání. 

U energetických drinků bylo zjištěno výrazné zvyšování diastolického krevního tlaku (až o 14,7%) a hladiny krevní glukózy (o 15,8%). Kvůli nízkému pH a vysokému obsahu cukru mohou zapříčiňovat zubní kaz. 

Jak vypadá přibližné složení energy drinku?
Kofein, Taurin, L-karnitin, sladidla, přídatné látky (barviva), rostlinné výtažky, vitamíny skupiny B, voda

Z výživového hlediska energetické nápoje rozhodně nedoporučuji, obzvláště pak dětem, či dospívajícím zj. kvůli obsahu cukru, taurinu a kofeinu. Pro dospělé vidím jako mnohem lepší variantu povzbuzení kofeinem v podobě kávy, nebo čaje. Přísný zákaz konzumace mají osoby s kardiovaskulárním onemocněním, onemocněním jater, ledvin, cukrovkou, obezitou, poruchami štítné žlázy a v neposlední řadě i těhotné. Naopak je přiměřená konzumace vhodná pro dospělé aktivní sportovce 10-45 min. před výkonem, avšak je nutno znát zdravotní stav. Negativní dopad může nastat při překročení doporučeného denního množství což je cca 250-500ml. Problémem je i velice oblíbená kombinace alkoholu s energetickými nápoji. Povzbuzující efekt energy nápojů může skrývat subjektivní vnímání opilosti a jedinec si nemusí uvědomovat skutečné množství alkoholu, které zkonzumoval. 





Share
Tweet
Pin
Share
No komentářů
Spousta lidí si kupuje džusy s vidinou prospěchu svému zdraví, jak tomu ale doopravdy je? Nejprve je nutno si říci, že dle vyhlášky dělíme ovocné nápoje do následujících skupin:

  • Ovocné šťávy - do této kategorie řadíme pouze 100% mošty a džusy, bývají vyráběny přímo z lisovaného ovoce, nebo koncentrátu. Tyto nápoje nesmí obsahovat žádné přidané konzervanty, ani sladidla. Většina džusů je pasterizována tzn. zahřáta na vysokou teplotu, aby došlo k eliminaci mikroorganismů, při pasterizaci bohužel ubývá množství cenných minerálů a vitamínů. Z tohoto důvodu raději doporučuji za studena lisované šťávy ošetřené paskalizací (alternativa pasterizace, kdy nedojde k vitamínové ztrátě), nebo doma čerstvě vylisované šťávy z ovoce a zeleniny. 

  • Nektary - jsou často spotřebiteli zaměňovány za džusy. Jde o ovocné nápoje, kdy se podíl ovocné složky pohybuje v rozmezí 25-50%, výjimkou je jablečný nektar, který musí obsahovat minimálně 50%. Šťáva bývá ředěna vodou, často "obohacena" o sladidla jako je cukr, nebo glukózo-fruktózový sirup. Konzumaci nektarů nedoporučuji zj. kvůli již zmíněným přidaným sladidlům a nízkému obsahu ovocné složky. 

  • Ovocný nápoj - stejně jako nektar často klame spotřebitele velkými obrázky ovoce na obalu abychom se domnívali, že jde o džus. Jedná se však pouze o nealkoholický nápoj ochucený ovocnou šťávou, nebo ovocnou složkou. Mnohdy nemívá ani 10% ovocné složky a jedná se o kombinaci sladidel a aromat. Z těchto tří skupin se jedná o tu nejnižší kvalitu.
100% kvalitní ovocné šťávy doopravdy mohou nahradit jednu porci ovoce denně, je nutné si však uvědomit, že v tekuté formě se ochuzujeme o dost podstatnou vlákninu, která se nachází zj. ve slupkách. Kvůli chybějící vláknině nás nezasytí, takže jsme schopni vypít i velké množství najednou, což určitě není dobré pro naší hladinu cukru v krvi, která rapidně vystřelí nahoru. Nesmíme zapomínat, že i když pijeme 100% ovocnou šťávu, jde o velice bohatý koktejl rychlých cukrů v podobě fruktózy. 

Nutričně využitelnější je ředit je s vodou v poměru 1:1, nebo vypít max. 250 ml neředěného denně. Nejdůležitější je opět číst si pozorně složení, zda se jedná o džus, nektar, nebo pouze ovocný nápoj a myslet na to, že kus ovoce je stále hodnotnější. 




Share
Tweet
Pin
Share
No komentářů
V květnu letošního roku byla zveřejněna vědecká studie zabývající se zdravotními benefity kávy na naše zdraví, která mě doopravdy překvapila a dnes bych se s Vámi ráda podělila o její obsah. Dle průzkumu v Americe bylo zjištěno, že pouze 16% obyvatel Spojených států ví o zdravotních benefitech kávy a až 66% cíleně limituje, nebo se vyhýbá konzumaci kávy. V Evropě jsme na tom téměř podobně - 49% populace si myslí, že káva má negativní vliv na zdraví. Spotřebitelé vnímají kávu spíše jen jako povzbuzující a anti-migrénový prostředek a nejsou dostatečně informovány o prospěšných složkách.

Jak tomu tedy doopravdy je? Káva ve skutečnosti obsahuje více antioxidantů, než čaj, ovoce a zelenina. Je to směs až 1000 bioaktivních látek s potencionálně již zmíněnými antioxidačními, dále protizánětlivými, antifibrotickými a protirakovinnými účinky.

Výzkum dospěl k tomu, že pití kávy je bezpečné, pokud se jedná o zdravé konzumenty. Doporučené množství konzumace kofeinu je do 300 mg kofeinu na den, což odpovídá cca 3-4 šálkům kávy.

Konzumenti kávy snížili riziko předčasného úmrtí oproti nekonzumentům kávy o 7-12%. Káva měla příznivé účinky na rakovinu, dále metabolické a neurologické stavy. Konzumace kávy by se měla omezit u těhotných a kojících žen a žen s vysokým rizikem zlomenin kostí.

Pozitivní účinky sice převažují, avšak diterpenoidní alkoholy mohou zvyšovat hladinu homocysteinu a cholesterolu a tím mít negativní vliv na kardiovaskulární systém. Negativním aspektem může být i obsah akrylamidu, nižší obsah má naopak filtrovaná káva.

Časté tvrzení - "do kafe mlíko, na rakev víko" je doopravdy lež. Káva s mlékem má naopak příznivý účinek zj. kvůli menšímu dráždění žaludku. Avšak mléko v kávě nelze započítávat do příjmu mléčných výrobků z toho důvodu, že kofein brání vstřebávání vápníku.

Na závěr bych zdůraznila to, že u kávy platí to samé co u jiných potravin. Zaměřte se na kvalitu a konzumaci nepřehánějte.


Share
Tweet
Pin
Share
No komentářů
Co je to vůbec ten akrylamid? Kde se vyskytuje a jak moc je nebezpečný? Ač jde o látku poměrně nově vyzkoumanou, je prokázána její karcinogenita (tzn. že se podílí na vzniku rakoviny) a genotoxicita. Obecně jde o chemickou látku, která se přirozeně tvoří v potravinách obsahující škrob, kde následně vzniká tepelnou úpravou zj. smažením, pečením, grilováním a pražením. Tvoří se především ze sacharidů a aminokyselin, tento proces se označuje jako Millardova reakce. Následkem této reakce dochází ke zhnědnutí. Mezi pozitivní následky této reakce patří křupavá kůrka, vůně a specifická chuť, negativem je pak již zmíněná karcinogenita.

Akrylamid se nejčastěji nachází v pečivu (toast, chléb,..), výrobkách z brambor (hranolky, chipsy,..), sušenky, cereálie, káva, arašídy aj. POZOR, zeleninové chipsy, které často bývají vnímány jako zdravá alternativa brambůrků jsou na tom ještě hůře a určitě jejich konzumaci nedoporučuji. Zdrojem akrylamidu je také kouření, kde jde o několikanásobně vyšší expozici. Tvorba akrylamidu závisí i na faktorech, jako je skladování, vlhkost a způsob výroby.

Jak se akrylamidu vyvarovat? Když už smažíte, smažte při nižších teplotách. Finální produkt by měl mít zlatavou barvu a v případě, že se na něm bude vyskytovat černý kus spáleného, doporučuji jej odlomit a nekonzumovat. Chléb obsahuje akrylamid zj. v kůrce, kde závisí na druhu a stupni vymletí mouky, použití kyseliny citrónové/mléčné, době pečení a dalších. Bylo zjištěno, že chléb žitný vykazoval větší množství akrylamidu. Velký význam má také omezení množství, či úplná náhrada kypřících látek. Děti jsou na účinky akrylamidu cca 2x více citlivější, rodičům bych tedy doporučila dětem nepodávat smažená jídla. Zkuste do jídelníčku více zařadit dušení, vaření ve vodě, zapékání při nižších teplotách a vyvarovat se tak nebezpečnému karcinogenu.


Share
Tweet
Pin
Share
No komentářů
Older Posts

O mně

Vítám Vás na svém webu. Jmenuji se Andrea a již mnoho let se zabývám výživou a kvalitou potravin. Jsem absolventka VŠ (Bc.) v oboru nutriční terapeut. Nyní studuji nMgr. obor Výživa dospělých a dětí na 1. lékařské fakultě UK a obor Výživa a potraviny na České zemědělské univerzitě v Praze. Chtěla bych zde sdílet odborná fakta, abyste se v chaotickém světě výživy a potravin lépe orientovali.

Sociální sítě

  • facebook
  • instagram

Nutriční poradenství

Název

E-mail *

Vzkaz *

Created with by BeautyTemplates