Pravda o rostlinných bílkovinách
Často se setkávám (především na internetu) s různými mýty ohledně rostlinných bílkovin ve stravě vegetariánů a veganů. Zejména na facebooku jsem již nespočetněkrát viděla tabulkové porovnání množství bílkovin např. u kuřecího masa (22g) s čočkou (27g), jsou však rostlinné bílkoviny plnohodnotné? Každý určitě ví, že se bílkoviny skládají z aminokyselin, to je všeobecný fakt. Také je všeobecným faktem to, že 9 aminokyselin je pro náš organismus nezbytných, protože si je tělo neumí vytvořit samo a je odkázané na příjem z potravy. Mezi těchto 9 aminokyselin patří: histidin, leucin, isoleucin, valin, methionin, lysin, tryptofan, arginin, threonin a fenylalanin. Aby se bílkovina dala považovat za plnohodnotnou, musí dosahovat dostatečné množství esenciálních aminokyselin. Rostlinné bílkoviny bohužel ale na rozdíl od živočišných bílkovin vždy obsahují tzv. limitující aminokyselinu, která je v dané surovině obsažena nejméně a znehodnocuje tak využitelnost ostatních aminokyselin. Např. u obilovin je limitující amk lysin, u kukuřice tryptofan a u luštěnin zase methionin. Vhodnou kombinací se však dá docílit mnohem větší využitelnosti, což by si měli zapamatovat především ti, kteří jsou pouze na rostlinné stravě. Každá bílkovina má svojí tzv. biologickou hodnotu, která značí využitelnost bílkoviny v těle. Nejvyšší využitelnost má vejce a syrovátkový protein (cca 100). Poté se využitelnost zmenšuje - vepřové maso (85), hovězí a drůbeží maso (80), mléko (72), sója (81), brambory (76), rýže (66), fazole (72), žitná mouka (78),..
Biologickou hodnotu lze zvýšit (jak jsem již zmiňovala) vhodnou kombinací. Mezi nejvíce prospěšnou kombinaci patří vejce + brambory (BH 136), mléko + pšeničná mouka (BH 125), vejce + sója (BH 124), mléko + brambory (BH 114), vejce + kukuřice (BH 114) a poslední hodnota především pro vegany - fazole + kukuřice (BH 99). Závěrem bych chtěla říci, že není důležité hledět pouze kolik g bílkovin daná surovina obsahuje na 100g, ale i jaké využitelnosti dosahuje.
0 komentářů