(Ne)bezpečnost sušeného ovoce
Sušení ovoce patří mezi jeden z nejstarších konzervačních postupů zajišťující dlouhodobou údržnost. Můžeme jej rozdělit na proslazené ovoce a sušené ovoce bez přidaného cukru.
Sušené ovoce obsahuje stejně prospěšné látky jako čerstvé ovoce. Pozitivní vliv je dán obsahem vlákniny, minerálních a bioaktivních látek jako např. flavonoidy, karotenoidy a další, které mají antioxidační účinek a snižují riziko kardiovaskulárního onemocnění. Avšak nesmíme zapomínat, že sušené ovoce je zdrojem jednoduchých cukrů a tedy i energie.
Proslazené ovoce při procesu výroby dochází k výrazným ztrátám prospěšných složek ovoce a k nárůstu sacharózy, právě proto bývá považováno spíše za cukrovinku, nežli prospěšnou potravinu.
Je velice důležité kontrolovat takto zpracované výrobky zj. kvůli bezpečnosti spotřebitele. Hlavním zdrojem onemocnění jsou mikroorganismy jako např.: patogenní bakterie, viry nebo vláknité houby. V kontaminovaném ovoci mikroorganismy díky vhodným podmínkám kazí potravinu, množí se a produkují toxiny. Mykotoxiny nejčastěji se vyskytující se v ovoci a produktech z nich jsou aflatoxiny, ochratoxin A a patulin. Mykotoxiny mohou vážně ohrožovat zdraví člověka chronickým působením, karcinogenním a mutagenním účinkem. Pro vysoký obsah cukru a lepivost jsou považovány za poměrně kariogenní. Co bylo pro mě velice šokující byla studie, kdy u 228 vzorků sušeného ovoce (datle, fíky, rozinky, švestky, meruňky) z tuniského a španělského dovozu byly mykotoxiny detekovány u 160 vzorků, což je 70% zkoumaných. Rizika mohou ovlivnit výrobci výběrem vhodného ovoce, odstraněním napadených kusů, důkladným praním a mytím ovoce. Podíl na nezávadnosti má i sušení. Ovoce sušené na slunci je rizikovější než ovoce sušené v sušárnách. Nezbytné je také ovoce skladovat v suchu a neprodyšném obalu. Sušené ovoce ošetřené oxidem siřičitým a siřičitany by mělo být pečlivě omyto teplou vodou. Osoby citlivé právě na siřičitany a oxid siřičitý by se měli konzumaci sířeného ovoce úplně vyhnout.
Sušené ovoce obsahuje stejně prospěšné látky jako čerstvé ovoce. Pozitivní vliv je dán obsahem vlákniny, minerálních a bioaktivních látek jako např. flavonoidy, karotenoidy a další, které mají antioxidační účinek a snižují riziko kardiovaskulárního onemocnění. Avšak nesmíme zapomínat, že sušené ovoce je zdrojem jednoduchých cukrů a tedy i energie.
Proslazené ovoce při procesu výroby dochází k výrazným ztrátám prospěšných složek ovoce a k nárůstu sacharózy, právě proto bývá považováno spíše za cukrovinku, nežli prospěšnou potravinu.
Je velice důležité kontrolovat takto zpracované výrobky zj. kvůli bezpečnosti spotřebitele. Hlavním zdrojem onemocnění jsou mikroorganismy jako např.: patogenní bakterie, viry nebo vláknité houby. V kontaminovaném ovoci mikroorganismy díky vhodným podmínkám kazí potravinu, množí se a produkují toxiny. Mykotoxiny nejčastěji se vyskytující se v ovoci a produktech z nich jsou aflatoxiny, ochratoxin A a patulin. Mykotoxiny mohou vážně ohrožovat zdraví člověka chronickým působením, karcinogenním a mutagenním účinkem. Pro vysoký obsah cukru a lepivost jsou považovány za poměrně kariogenní. Co bylo pro mě velice šokující byla studie, kdy u 228 vzorků sušeného ovoce (datle, fíky, rozinky, švestky, meruňky) z tuniského a španělského dovozu byly mykotoxiny detekovány u 160 vzorků, což je 70% zkoumaných. Rizika mohou ovlivnit výrobci výběrem vhodného ovoce, odstraněním napadených kusů, důkladným praním a mytím ovoce. Podíl na nezávadnosti má i sušení. Ovoce sušené na slunci je rizikovější než ovoce sušené v sušárnách. Nezbytné je také ovoce skladovat v suchu a neprodyšném obalu. Sušené ovoce ošetřené oxidem siřičitým a siřičitany by mělo být pečlivě omyto teplou vodou. Osoby citlivé právě na siřičitany a oxid siřičitý by se měli konzumaci sířeného ovoce úplně vyhnout.
0 komentářů