jez chytře

Ráda bych Vám představila jednu z mých nejoblíbenějších snídaní - kefírové lívanečky. Jsou velice chutné a nutričně hodnotné. Příprava je snadná a zvládne ji každý do 10 min. Pokud ráno nestíháte doporučuji si těsto udělat večer, nechat v lednici do rána odležet a ráno jen nalít na pánev a opéct.

Protože výživové poradenství je volnou živností, může ji provozovat doopravdy kdokoliv, což může mít fatální následky na zdraví klientů z důvodu nedostatečné znalosti těchto "odborníků". Osobně si stojím za tím, že kdo hledá pomoc ať už z důvodu podváhy, nadváhy, neprospívání při jakékoliv nemoci či intoleranci, měl by vždy vyhledat pomoc lékaře, či nutričního terapeuta. 

Já sama jsem studentkou 2. ročníku nutriční terapie na VŠ a již jsem si prošla základy metabolismu a výživy jako je anatomie, fyziologie, patofyzilogie, potravinářská chemie, biochemie a další. Již druhým rokem se účastním odborných seminářů jako jsou: Bezpečná výživa (pořádaná VŠCHT), Spektrem nutriční péče, Nutrigeeks, nebo přímo zaměřených na jednotlivá onemocnění jako je anorexie, či eliminační dieta při Crohnově nemoci. Dále jsem např. členem Společnosti pro výživu. Mám za sebou praxi ve vícero zdravotnických zařízeních, včetně dvou krajských nemocnic. Studiu výživy a kvality potravin se plánuji věnovat i po dokončení bakalářského studia. 

Všechny informace ohledně výživy narozdíl od výživových poradců čerpám z ověřených zdrojů, jako je právě škola, odborné konference, odborná literatura, vědecké studie a výzkumy. Těmito zdroji jsou podloženy i veškeré mé články zde na webu.

Z důvodu nasbírání ještě více praktických zkušeností jsem se rozhodla nabízet online poradenství a jídelní plány na míru. Vše za nižší ceny již z toho důvodu, že jsem zatím pouze jen studentkou. 

Dnes jsem si pro Vás připravila článek o energetických nápojích, které jsou velice oblíbené zj. u mládeže. Před nedávnem jsem se dočetla o případu chlapce, kterému po sportovním zápase selhalo srdce a údajným viníkem mohly být energy drinky. Je něco takového doopravdy možné? 

Ze 46 studií zahrnujících mládež ve věku 11-18 let bylo zjištěno, že spotřeba je ovlivňována především pohlavím (ve kterém vedou značně chlapci) a aktivitou (největší konzumace byla pozorována u nejvíce a naopak i nejméně sedavých jedinců). Byla zjištěna souvislost s bolestmi hlavy, žaludku, hyperaktivitou a nespavostí. Jako klíčové faktory k užívání byly zjištěny chuť a vidina dodání energie, zatímco hlavním vlivem byl branding a marketing. Mezi tázanými mladistvými byla velice chabá informovanost o možných negativních dopadech. 
Odkaz na studii: ZDE

Kanadská kardiovaskulární společnost zveřejnila v září roku 2019 případ 26 leté ženy trpící těžkou dilatační kardiomyopatií, závislou na podáváním inotropik, ke kterému ji dovedlo chronické požívání energetických drinků. Toto byla první zpráva o zneužívání energetických drinků vedoucí k závažnému srdečnímu selhání. 

U energetických drinků bylo zjištěno výrazné zvyšování diastolického krevního tlaku (až o 14,7%) a hladiny krevní glukózy (o 15,8%). Kvůli nízkému pH a vysokému obsahu cukru mohou zapříčiňovat zubní kaz. 

Jak vypadá přibližné složení energy drinku?
Kofein, Taurin, L-karnitin, sladidla, přídatné látky (barviva), rostlinné výtažky, vitamíny skupiny B, voda

Z výživového hlediska energetické nápoje rozhodně nedoporučuji, obzvláště pak dětem, či dospívajícím zj. kvůli obsahu cukru, taurinu a kofeinu. Pro dospělé vidím jako mnohem lepší variantu povzbuzení kofeinem v podobě kávy, nebo čaje. Přísný zákaz konzumace mají osoby s kardiovaskulárním onemocněním, onemocněním jater, ledvin, cukrovkou, obezitou, poruchami štítné žlázy a v neposlední řadě i těhotné. Naopak je přiměřená konzumace vhodná pro dospělé aktivní sportovce 10-45 min. před výkonem, avšak je nutno znát zdravotní stav. Negativní dopad může nastat při překročení doporučeného denního množství což je cca 250-500ml. Problémem je i velice oblíbená kombinace alkoholu s energetickými nápoji. Povzbuzující efekt energy nápojů může skrývat subjektivní vnímání opilosti a jedinec si nemusí uvědomovat skutečné množství alkoholu, které zkonzumoval. 

Spousta lidí si kupuje džusy s vidinou prospěchu svému zdraví, jak tomu ale doopravdy je? Nejprve je nutno si říci, že dle vyhlášky dělíme ovocné nápoje do následujících skupin:

• Ovocné šťávy - do této kategorie řadíme pouze 100% mošty a džusy, bývají vyráběny přímo z lisovaného ovoce, nebo koncentrátu. Tyto nápoje nesmí obsahovat žádné přidané konzervanty, ani sladidla. Většina džusů je pasterizována tzn. zahřáta na vysokou teplotu, aby došlo k eliminaci mikroorganismů, při pasterizaci bohužel ubývá množství cenných minerálů a vitamínů. Z tohoto důvodu raději doporučuji za studena lisované šťávy ošetřené paskalizací (alternativa pasterizace, kdy nedojde k vitamínové ztrátě), nebo doma čerstvě vylisované šťávy z ovoce a zeleniny. 

• Nektary - jsou často spotřebiteli zaměňovány za džusy. Jde o ovocné nápoje, kdy se podíl ovocné složky pohybuje v rozmezí 25-50%, výjimkou je jablečný nektar, který musí obsahovat minimálně 50%. Šťáva bývá ředěna vodou, často "obohacena" o sladidla jako je cukr, nebo glukózo-fruktózový sirup. Konzumaci nektarů nedoporučuji zj. kvůli již zmíněným přidaným sladidlům a nízkému obsahu ovocné složky. 

V květnu letošního roku byla zveřejněna vědecká studie zabývající se zdravotními benefity kávy na naše zdraví, která mě doopravdy překvapila a dnes bych se s Vámi ráda podělila o její obsah. Dle průzkumu v Americe bylo zjištěno, že pouze 16% obyvatel Spojených států ví o zdravotních benefitech kávy a až 66% cíleně limituje, nebo se vyhýbá konzumaci kávy. V Evropě jsme na tom téměř podobně - 49% populace si myslí, že káva má negativní vliv na zdraví. Spotřebitelé vnímají kávu spíše jen jako povzbuzující a anti-migrénový prostředek a nejsou dostatečně informovány o prospěšných složkách.

Jak tomu tedy doopravdy je? Káva ve skutečnosti obsahuje více antioxidantů, než čaj, ovoce a zelenina. Je to směs až 1000 bioaktivních látek s potencionálně již zmíněnými antioxidačními, dále protizánětlivými, antifibrotickými a protirakovinnými účinky.

Výzkum dospěl k tomu, že pití kávy je bezpečné, pokud se jedná o zdravé konzumenty. Doporučené množství konzumace kofeinu je do 300 mg kofeinu na den, což odpovídá cca 3-4 šálkům kávy.

Konzumenti kávy snížili riziko předčasného úmrtí oproti nekonzumentům kávy o 7-12%. Káva měla příznivé účinky na rakovinu, dále metabolické a neurologické stavy. Konzumace kávy by se měla omezit u těhotných a kojících žen a žen s vysokým rizikem zlomenin kostí.

Pozitivní účinky sice převažují, avšak diterpenoidní alkoholy mohou zvyšovat hladinu homocysteinu a cholesterolu a tím mít negativní vliv na kardiovaskulární systém. Negativním aspektem může být i obsah akrylamidu, nižší obsah má naopak filtrovaná káva.

Časté tvrzení - "do kafe mlíko, na rakev víko" je doopravdy lež. Káva s mlékem má naopak příznivý účinek zj. kvůli menšímu dráždění žaludku. Avšak mléko v kávě nelze započítávat do příjmu mléčných výrobků z toho důvodu, že kofein brání vstřebávání vápníku.

Na závěr bych zdůraznila to, že u kávy platí to samé co u jiných potravin. Zaměřte se na kvalitu a konzumaci nepřehánějte.